POUTNÍ MÍSTO ŘÍMOV v novém šatu

POUTNÍ MÍSTO ŘÍMOV V NOVÉM ŠATU

V roce 2023 byla dokončena rozsáhlá rekonstrukce poutního areálu v Římově i celé pašijové cesty. Tento poutní komplex v jižních Čechách u řeky Malše je poutním místem, které současně ilustruje i zprostředkuje křesťanskou víru tak, jak ji vyznávali naši předci v době barokní.

Období přípravy na příchod Ježíše Krista je reprezentováno kaplí Panny Marie, která je kopií domku Panny Marie z Loreta, potažmo z Nazareta. Tento domek podle tradice stával v místě bydliště Panny Marie, byl svědkem jejího panenského početí Božího Syna a místem Ježíšova dětství prožitého s Pannou Marií a se svým pěstounem svatým Josefem. Stavba se v noci na 10. prosinec 1294 ocitla v italském Loretu. Zde se stala vyhledáváním poutní místem. Kopie italské Lorety se od 17. století začaly stavět po celé Evropě.

Římovská Loreta, postavená v roce 1650, se od ostatních téměř identických Svatých chýší liší tím, že je tematicky spojena s pašijovou cestou z let 1658–1661 vinoucí se v okolní krajině. Pašijová cesta se svými dvaceti pěti kaplemi a kapličkami s náměty jednotlivých událostí umučení Ježíše Krista se stala tím, čím poutní místo dosud přitahuje množství návštěvníků. Jednotlivá zastavení jsou od sebe tak daleko, aby to poměrově odpovídalo vzdálenostem těchto událostí v Jeruzalémě. Tím má poutník možnost vžít se do příběhu Kristova utrpení, smrti a pohřbení. Když prochází šestikilometrovou cestou, jako by sám putoval do Svaté země a setkal se s trpícím Spasitelem. Kristovo zadostiučinění za hříchy, které vykonal svým utrpením, je totiž klíčovou událostí dějin spásy. To byl také záměr tvůrce poutního místa, jezuitského řeholního bratra Jana Gurrého, kterému se roku 1626 zjevil Ježíš Kristus a Panna Maria. Tato inspirace shůry jej vedla k vybudování tohoto místa, kde se země snoubí s nebem.

K římovskému poutnímu místu patří ještě kostelík zasvěcený Duchu svatému z roku 1710. Výběrem tohoto patrocinia se vhodně doplňuje tématika poutního místa. Událost seslání Ducha svatého, jak ji popisuje biblická kniha Skutků apoštolských, je považována za dovršení procesu vzniku Církve jako instituce, která má působením Ducha svatého zprostředkovat Kristovo poslání až do dnešních dob.

Římovské poutní místo ztělesňuje svou architekturou koncept „Bible chudých“, svatého divadla, které pomocí obrazů oživuje příběhy z dějin spásy. Návštěvou těchto míst se může věřící v duchu přenést do Jeruzaléma. Ojedinělým způsobem oslavují a znázorňují tajemství Boží. Kdybychom se ptali, kterému světci nebo jakému tajemství je poutní komplex v Římově věnován, nejvhodnější by bylo odpovědět, že se zde prolínají celé dějiny spásy.

Kaple pašijové cesty jsou v současné době postupně osazovány kopiemi soch. Slavnostní znovuvysvěcení se sice plánuje na 5. květen 2024, ale už nyní můžete navštívit Římov a vidět opravené kapličky, kostel, ambity a Loretu.

Poutní areál je denně otevřen od 9:00 do 15:00. Nedělní mše svatá bývá od 8:30. Turistickou prohlídku je možné si domluvit u správy farnosti.  Více informací na www.farnostrimov.cz.

Křížová cesta má celkem 25 zastavení, tedy kapliček. Jejich rozmístění v pětikolimetrovém okruhu odpovídá poloze tradiční křížové cesty v Jeruzalémě. Jednotlivá zastavení mají tato jména: 

Loučení

Prvým zastavením Křížové cesty je "Loučení". Jedná se o rozměrnou osmibokou kapli z let 1687-1688, kterou zastřešuje kupole s lucernou. Její vnitřní stěnu zdobí freskový obraz Ježíše Krista loučícího se se svou matkou, Pannou Marií.

 

 

 

Poslední večeře

Cestou mezi poli dospějeme k velké obdélné kapli "Poslední večeře Páně" z roku 1668, tvořící zdaleka viditelnou dominantu okolí (2. zastavení). Interiér prosvětlují tři okna a je přístupný dvěma dveřními otvory. Uvnitř stojí stůl, kolem něhož bývaly rozsazeny sochy Krista a dvanácti apoštolů v životní velikosti.

Bohužel před Vánoci 1994 došlo k odcizení velké části z nich a doposud se nepodařilo je vypátrat. Naštěstí v osmdesátých letech byla pořízena fotografie ještě kompletního souboru, která je váma zde k dispozici. Za jakoukoliv zmínku o ukradených sochách vám budeme nesmírně vděčni ( rimov@volny.cz ).

 

 

 

 

 

Stádní brána

Polní cesta nás od "Poslední večeře" dovede ke"Stádní bráně u dvora Getsemanského" (3.), což je kaple z obou stran otevřená s freskovými obrazy na vnitřních stěnách. Znázorňují Krista provázeného učedníky z města Jeruzaléma do zahrady Getsemanské. Brána stojí nad hlubokým úvozem cesty.

 

 

 

Zastavení U pusté vsi

Pokračujemedolůknižší rozložité kapli "U pusté vsi" (4.). V ní spatřujeme stojící plastiky Ježíše Krista, sv. Petra, sv. Jakuba a sv. Jana, stejně jako osm soch spících, na zemi ležících apoštolů. Výjev představuje odpočinek v zahradě Getsemanské. Kaple "U pusté vsi" byla postavena roku 1691, renovována byla v letech 1778 a 1795 a klasicistně přestavěna roku 1810.

 

 

 

 

 

Zastavení U smutné duše

Za dalším zákrutem úvozové cesty spatříme při levé straně menší kapličku "U smutné duše" z roku 1691 (5.). V jejím výklenku visí na dřevě malovaný obraz z roku 1834 od prachatického malíře Felixe Fabera. Představuje Krista, jak říká svým učedníkům: "Smutná jest duše má až k smrti". Na počest šedesátého výročí panování císaře Františka Josefa I. byly vedle této kapličky dne 2. prosince 1908 zasazeny dvě lípy.

 

 

 

Zastavení na hoře Olivetské

Po chvíli chůze vstupujeme do lesa a scházíme k potoku, podle něhož pokračujeme téměř k silnici směřující na České Budějovice. Nad ní se vypíná malý, borovicemi porostlý skalnatý hřbet, který tvůrce římovské křížové cesty pojal jako "Olivetskou horu" (6.). Na nejvyšším skalním výběžku stojí kaplička a v jejím výklenku kamenná socha anděla držícího v rukou kalich a dřevěný kříž. Pod skalkou nacházíme kamennou sochu klečícího Krista, s rukama sepjatýma a hledícího směrem vzhůru, ke kapličce. Opodál, o něco níže za Kristovou sochou, leží ještě tři kamenné plastiky spících apoštolů. Letopočet 1660, vytesaný na jejich boční straně, prozrazuje, že sem byly umístěny krátce po založení křížové cesty, iniciály I.G. zase skrývají jméno jejich autora. Místu se říká obvykle "Olivetská hora", "Modlitba Krista Pána v zahradě" nebo "U anděla".

 

 

 

 

 

 

Kaplička U Jidáše

Pod strání nad břehem potoka, nedaleko od "Olivetské hory", stojí kaplička "U Jidáše" (7.) s obrazem znázorňujícím Jidášovu zradu.

 

 

 

Osmé zastavení křížové cesty

Pěšinou vystoupáme po svahu až k další kapličce (8.), na jejímž obraze vidíme Krista svázaného a vedeného ze zahrady.

 

 

Zastavení U chromého žida

V místě, kde vycházíme z lesa, nalezneme deváté zastavení, zvané "U chromého žida". Tvoří ho větší kaple se sochou žoldnéře, který vyvádí spoutaného Krista ze zahrady Getsemanské.

 

Zastavení U Cedronu

Cestou dolů přes pole sejdeme k rozměrné kapli "U Cedronu" z roku 1660 (10.), v jejímž výklenku se nachází výjev Krista vedeného dvěma žoldnéři přes řeku Cedron. Stěnu za těmito třemi dřevěnými sochami vymaloval roku 1834 Felix Faber. Pro zvýšení věrohodnosti mají kaple ve spodní části klenutý oblouk,jímž skutečně protéká malý potůček představující biblickou řeku.

 

 

 

Zastavení Vodní brána

V nevelké vzdálenosti odtud stojí otevřená "Vodní brána" z doby před rokem 1697, uzavřená dřevěným plotem (12.). Má představovat jednu z jeruzalémských bran, kudy byl svázaný Ježíš Kristus veden do města. Na protilehlých stěnách brány spatříme freskové obrazy s příslušným výjevem, které však mladšími zásahy ztratily na své původní hodnotě.

 

Kaplička jedenáctého zastavení

Hned za silnicí narazíme na menší kapličku s obrazem, který znázorňuje, jak byl spoutaný Kristus haněn, tupen a kamenován (11.)

 

 

Kaplička U Anáše

Podél levého břehu Malše dospějeme ke kapli zvané "U Annáše" (13.), v níž visí obraz Krista vyslýchaného nejvyšším knězem Annášem.

 

Zastaveni U Kaifáše

Po téže cestě přijdeme zakrátko k velké kapli se dvěma klenutými oblouky, které ústí do dvou vnitřních prostor: v pravé části vidíme sochu děvečky u ohniště a sochu sv. Petra, za nimiž stávala ještě dřevěná soška kohouta. V levé části se nalézají dřevěné plastiky Krista a žoldnéře, u zadní stěny stojí na vyvýšeném místě socha židovského nejvyššího kněze Kaifáše a po stranách ještě dvě postavy židovských kněží namalované na dřevěných tabulích. Kaple tohoto čtrnáctého zastavení pochází z roku 1663 a podle nejnápadnějších soch sejí říká bud, "U Kaifáše" nebo "U děvečky".

 

 

Kaplička Malý Pilát

V ohybu řeky Malše stojí patnácté zastavení křížové cesty, zvané obvykle "Malý Pilát". Jedná se o menší kapli, v jejímž výklenku spatříme sochy Krista, Piláta a vojáka - Kristus je veden před judského prokurátora Piláta.

 

 

 

 

 

 

Zastavení U Herodesa

Blížíme se zpátky k okraji Římova, kde u prvních domků stojí kaple "U Herodesa" (16.).Její výklenek skrývá opět tři sochy, zpodobňující situaci, při níž byl Kristus doveden žoldnéřem před krále Herodesa a tam vysmíván přítomnými Židy.

 

 

 

Kaple Velký Pilát

Uličkou zvanou "Betlém" stoupáme nahoru až k rozměrné kapli "Velký Pilát" (17.), která se k příchozímu obrací zadní stěnou. Pochází z roku 1662 a má vysoké průčelí, rozdělené třemi vodorovnými římsami, které je v dolní části proraženo třemi oblouky - větším prostředním a dvěma menšími po stranách. Pravá část klenutého vnitřku ukazuje bičování Ježíše Krista (plastiky Krista a dvou vojáků), v levém oddělení potom dva žoldnéři kladou Kristovi na hlavu trnovou korunu. Nad oběma částmi vyčnívá ze zadní stěny pavláčka se dvěma sochami : Pilát ukazuje lidu zbičovaného Krista. Nad pavláčkou čteme česko - německý nápis " Ejhle člověk ! Sehet ein Mensch !"

 

Kaplička sedmnáctého zastavení

U silnice po pravé straně stojí kaple s obrazem, na němž je Kristovi vkládán na ramena kříž. Toto osmnácté zastavení bylo původně postaveno asi v roce 1696 a nově v roku 1835.

 

 

 

Devatenácté zastaveni křížové cesty

O několik desítek metrů dále uvidíme poněkud atypickou kapli, v jejímž vnitřku jsou umístěny dvě sochy Kristus potkává svou matku, Pannu Marii. Klenba této kaple (19.), vzniklé patrně roku 1660, byla původně posázena lasturami rybničních škeblí.

 

Kaplička se sv. Veronikou

Vedle silnice pod hřbitovní zdí nacházíme menší kapličku s obrazem od malíře Františka Doubka z roku 1885, který představuje Krista, jak se setkává se svatou Veronikou (20.).

 

Popravní brána

Opouštíme silnici, sestupujeme doleva po schodech a procházíme "Popravní bránou" postavenou někdy před rokem 1697 (21.). Freskové obrazy na jejích vnitřních stěnách vytvořil rovněž Felix Faber v roce 1840 a znázorňují tři plačící jeruzalémské ženy, jak potkávají Krista s křížem (fresku po levé straně přemaloval roku 1929 Karel Čihák, další oprava maleb proběhla v osmdesátých letech).

 

 

Zastaveni U Šimona

Cestou, vedoucí nad strmým svahem k Malši a pod zadním křídle někdejšího zámečku, pokračujeme až k "Šimonově kapli" (22.), ve které se nachází socha Krista, jak klesá pod těžkým křížem. Spoutaného Krista vedou dva žoldnéři, znázornění dřevěnými plastikami, a kříž mu pomáhá nést Simon z Kyrény, vymalovaný na vyřezaném dřevěném prkně. Kaple "U Šimona" vznikla roku 1660.

 

 

 

Kalvárie

Pak vystoupáme na "Horu Kalvárii" (23.), malý strmý pahorek, na němž jsou vedle sebe vztyčeny tři vysoké dřevěné kříže , obnovené roku 1840. Ukřižované postavy jsou namalovány na vykrajovaném plechu. Prostřední, nejvyšší kříž nese samotného Krista, postranní kříže potom těla dvou lotrů Dismase a Gesmase. Mezi kříži stojí kamenné sochy Panny Marie, sv. Jana a sv. Máří Magdaleny, vytvořené v roce 1705 Friedrichem Haslingerem z Hornu.

 

 

 

Předposlední zastavení se sochou Piety

Jen o několik kroků dále stojí kaple, postavená roku 1661 na půlkruhovém půdorysu, jejíž výklenek uzavírá kovaná mříž (24.). Za mříží se skrývá socha Piety z roku 1686.

 

 

Boží hrob

Cestou dolů ze svahu sejdeme téměř k řece, kde stojí poslední pětadvacáté zastavení řimovských pašijí. Jedna se o "Boží hrob", jehož přední část tvoří obdélná klenutá předsíň, ze které vede nízký otvor k samotnému Božímu hrobu v zadní, okrouhlé části kaple. Uvnitř leží dřevěná socha Kristova těla, nejstarší plastika křížové cesty, datovaná 1658. Po obou stranách kaple "Božího hrobu" se tyčí dva kamenné sloupy, na nichž jsou připevněny vykrajované plechy s namalovanými nástroji Kristova umučení.